Včelařská konference

"Nějaká souvislost asi bude. Dříve na zemědělských usedlostech bylo na dvoře hnojiště, protože hnůj je těžký a z chlévů se musel vyvážet ručně, než se před orbou vyvezl na pole potahem. Proto se hromadil přímo pod okny. A aby nebyl semeništěm much, sázely se u něj ořešáky."

No, jako kluk jsem ještě u nás na vesnici zažil dost hospodářských usedlostí a nikdy jsem neviděl, že by se hnůj nechával pod okny. Většinou byl chlév na opačné straně usedlosti než byla obytná část a hnojiště bylo ještě dál. Vyvážet hnůj o pár desítek metrů dál obvykle málokomu vadilo, hnůj a močůvka z něho bylo tehdy bohatství. Taky minimálně dokud nebyl beton, znamenalo hnojiště masívní průnik močůvky do půdy a tudíž silné zamoření spodních vod. Hnojiště proto muselo být co nejdál od studně. I jak už se běžně používal beton, byly stále úniky do půdy.
Ořešák byl na dvorku a nad hnojem z dříve uvedených důvodů. ale i třeba taky, že na rozdíl od jiného ovoce nebyl problém konzumovat ořechy přiměřeně zašpiněné na dvorku nebo na tom hnoji. S třeba třěšněmi nebo švestkami by to bylo horší. Zastínění hnoje taky omezovalo jeho povrchovou teplotu a tím omezovalo přitahování much.